Možná zrovna vy právě řešite problém, jaké si vybrat štěně. Inu, vlastně to není ani tak problém, jako spíše příjemná starost. Přesto se Vám možná bude hodit pár rad.
Na začátku je potřeba si uvědomit několik věcí. Chci psa s průkazem původu, nebo bez? Pro "bezpapíráka" hovoří nízká cena, u psa s průkazem původu zase máte jistotu, že Berňák je berňák a doga je doga. Pozor také na inzeráty typu: Prodám čistokrevná štěňata bez PP. Tito rádobychovatelé Vám pak navykládají, jak jsou štěňata po špičkových rodičích, jen se nějak nestihly vyřídit papíry, nebo na to neměli čas a chuť. Pravda je většinou prozaičtější. Oni skvělí rodiče mají nějaký problém (chybějící zuby, varlata, špatné klouby) , díky kterým prostě papírové štěňata mít nemohou. To už Vám samozřejmě neřeknou a vy se pak můžete divit, že Vám štěně v půl roce přestane chodit, díky vrozené vadě kloubů po svých údajně skvělých rodičích.
Pak je tu samozřejmě plemeno. Tady platí, řiďte se srdcem, ale berte v potaz i rozumné argumenty. Pokud chcete hlídače, který bude v kotci, neuvažujte o naháči, pokud máte garsonku o výměře 20 m2, nehodlejte tam týrak Irského vlkodava. Trochu si ohřejeme polívčičku, pro lidi s aktivním přístupem k životu, kteříchtějí pohodového odolného parťáka, který navíc skvěle vypadá je Bernský salašnický pes skvělá volba.
Co dál - pohlaví. Obecně ze zkušeností říkám, feny jsou více vázané na majitele, poddajnější a klidnější. Samozřejmě i zde je to individuální, znám spoustu fen, které jsou mnohem ostřejší než psi, ale statisticky je to menšina. Fena Vám bude dvakrát doroka hárat, to je potřeba vzít v potaz, pes bude mít choutku pokaždé, když bude v okolí háravá fenka. Ale je to hlavně o preferencí, někdo rád holky, jiný ...
V příštím článku se trochu pověnuju tomu, jak vybírat chovatele a jak si vybrat štěnátko z té kupy, co se na Vás vyřítí, když si půjdete vybrat. To ale až příště.